Neštěstí ve Štěstí
Mariana sedí a bojí se... Chce být se svojí maminkou, ale neví ani co se s ní stane... Před očima jí přeběhne celý její život
Vraťme se tedy do minulosti:
Mariana nikdy nepoznala svého otce, protože utekl od její matky, ta ji musela vychovávat sama. Čas ubíhal a Mariana začala dospívat. Nikdy neměla žádného kluka, i když byla jedna z nejkrásnějších dívek v celém okolí. Byla introvert a také velký nedobivatelný drsňák. Neměla žádné kamarády ani kamarádky. Věřila jen sama sobě a na všechno si dávala příliš velký pozor. Byla vzorná studentka. Žádný učitel na ní nedal dopustit. Pak se naskytl největší zlom jejího života. Bylo to tak, že Mariana dostala pětku ve škole, protože si na ní jeden z oslizlích učitelů zasedl. Jednoho dne si Marianu nechal na poškole aby si napsala písemku na opravu. On se na ni z ničeho nic vrhl a znásilnil jí. Marianě bylo tehdy pouze 12 let a každého se bála. Naštěsí se z toho dostala ale... pak přišlo něco horšího... Současnost... Cela ve které je teď uvězněn
... TEĎ je soutředěna jenom na své schopnosti a přesto všechno má takový divný pocit... Jako by to tu znala... Jak může znát něco co nikdy neviděla?
Pojďme zpět do současnosti:
,,Sedím na studené podlaze a nevím co se mnou je... Viděla jsem, jak nějaké ženské zabili člověka a ani mě to moc nesebralo... Jak je to vůbec možné? Všichni mi říkali že jsem divná a já jim to vyvracela ale... ale teď (Mariana začne plakat)...teď si to myslím taky" Mariana pláče a se slzami v očích se podívá z okna... Ženy jdou k hradu. Přestupují přez most a zamiřují k bráně, na kterou Mariana vidí celkem zřetelně... Jak by taky ne, když je snad na nejvyšší věži hradu. Má strach a začíná být v koncích, když tu najednou se ozve chraplavý mužský hlas, který praví ,, Vztaň... Naše paní tě chtějí vidět" Mariana ne něho vyhrkne ,, Kdy to jsem? A co tady dělám? Uvědomujete si, že to je únos? Já nepůjdu nikam dokud mi to nevysvětlíte vy... vy..." Mužův obličej nebyl vidět a tak Mariana nevymyslela lepší nadávku než ,, hloupý únosče!" Bylo vidět, že se muž velmi velice naštval a začal na Marianu křičet ,, Jak si vůbec můžeš dovolit takovou neslýchanou DRZOST!!!!! JESTLI SE MNOU OKAMŽITĚ NEPŮJDEŠ, PODŘÍZNU TI HRDLO A TVOJÍ HLAVU NAPÍCHNU NA KŮL!" Plná strachu se Mariana zvedla a jako poslušný pejsek následovala temného muže. Ten ji přivedl do krásného sálu kde stál jeden veliký trůn a čtyři menší trůny. Mariana koukala z pusou otevřenou a očima vykulenýma. Za ní se ozval hlas, který pravil ,, Vítej zde Mariano, vítej" Dívka se ohlédla a za ní stála žena. Byla to jistě ta co byla venku ve vesničce.
Jak to s Marianou dopadne? Počkejte si na další část a uvidíte...
Pokračování příště...